Lednice II.

Zámecký park

Zámecký park v Lednici je jedním z nejvýznamnějších krajinářských komplexů Evropy, který byl vytvořen člověkem. Patří také k největším a nejkrásnějším dílům naší republiky, ale také Evropy a světa.

Zámecký park tu byl již od 16. století, ale tehdy měl podobu renesanční zahrady, která byla rozčleněna na šest velkých čtverců, kde byly terasy a vodotrysky. Při přestavbě samotného zámku byla přestavěna i zahrada a to na barokní park ve francouzském stylu a zahradu zdobily terasy a nově i sochařské výzdoby.

V místech, kde byla původně jen bažinatá niva řeky Dyje, se knížata rozhodla zbudovat rozsáhlý krajinářský anglický park, jehož krásu a malebnost dokreslují působivé průhledy.

O výjimečnosti lednického zámeckého parku vypovídá i to, že z Ameriky sem bylo dovezeno až 36 tisíc sazenic různých druhů rostlin a stromů. Dnes se počet těchto druhů uvádí v počtu 130 druhů jehličnatých stromů a 356 druhů listnatých stromů, přičemž některé z nich patří k nejstarším a nejmohutnějším exemplářům na našem území. Z tohoto pohledu bio-ekologického se zámecký park stává dendrologickou zahradou.

Ovšem stromy a rostliny nejsou tím jediným, co park může nabídnout. Turisti a návštěvníci se zde mohou těšit z několika velmi zajímavých staveb, jako je například odnikud nikam nevedoucí římský aquadukt, čínský altánek, maurský dům, menší Růžový rybník, větší rybník Zámecký a několik ostrovů i mostů.

Skleník

Do rozsáhlého komplexu Lednického zámku patří i velký historický skleník. Je zvláštní zejména tím, že se jedná o nejstarší skleník z litinových oblouků na světě.

To ovšem není vše, neboť se ve skleníku nachází velmi vzácná rostlina a to strom cykas Encephalartos altensteini, který má něco mezi 300 až 500 lety.

Minaret

Minaret je velmi zajímavou a nečekanou stavbou v jihomoravských zemích. Jedná se o romantickou stavbu z přelomu osmnáctého a devatenáctého století z architektonického návrhu Josefa Hardmutha.

Ten původně plánoval stavbu celé mešity, ale nakonec se kvůli nestabilnímu podloží přistoupilo pouze ke stavbě mikteru. Základy stavby tvoří piloty z olše a základové rošty z dubu. Na těchto základech byla vystavěna téměř šedesát metrů vysoká věž, která má tři galerie a je zakončena kopulí.

Minaret je veřejnosti přístupný v návštěvních hodinách, a pokud se turisté nezaleknou 302 schodů, otevře se jim na horním ochozu krásný výhled na lednický park, Pálavu a Bílé Karpaty.

Valtice

Valtice, město vína

Valtice jsou malým, ale o to krásnějším a příjemnějším městečkem na jižní Moravě, které dýchá skutečně malebnou atmosférou. Valtice kromě toho, že voní vínem, se honosí oficiálním titulem „hlavní město vína“. Perlou na kráse Valtic je valtický barokní zámek se svou kaplí a kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Ve Valticích také sídlí Národní vinařské centrum, které zde mimo jiné aktivity provozuje veřejnou degustační expozici Salon vín ČR. Pokud patříte mezi milovníky vín, určitě byste tento salon, který najdete ve sklepních prostorách pod zámkem, měli navštívit.

V okolí Valtic a valtického zámku najdete také rozsáhlý park, který pozvolna přechází v ten lednický. Poblíže Valtic najdete několik zajímavých staveb, jmenujme třeba Kolonádu na Reistně a Rendez-vous.

Valtický zámek

Valtický zámek je překrásnou barokní stavbou, která je zrekonstruovaná do podoby, jakou vytvořil v 18. století architekt Johan Bernard z Erlachu. Zámecký areál najdete na vyvýšeném místě za městským náměstím. Samotný zámek přitom tvoří tříposchoďová čtyřkřídlá budova, ke které jsou přistavěny konírny, jízdárna, galerie, a rokokové divadlo. Najdete zde i slavnou kočárovnu.

I když se jedná o barokní zámek, z původní renesanční podoby zámku se dochovaly dvě nárožní věže, které jsou k zámku spojena nízkými bočními křídly, což vytváří čestný dvůr zámku.

Kolonáda – Rajsna

Pokud byste chtěli navštívit pěknou vyhlídku, můžete zavítat na Kolonádu na Rajsně. Tu najdete necelé dva kilometry jihozápadně od Valtic. Můžete se tam dostat bez problémů pěšky či na kole, nebo i autem, ale to budete muset nechat na parkovišti 400 metrů od samotné Kolonády.

Ostatní

Hraniční zámeček

Další zajímavou stavbou, kterou můžete v Lednicko-Valtickém areálu naleznout je Hraniční zámeček, který leží asi čtyři kilometry severně od zámku. Dříve byl užíván jako letní sídlo panstva, dnes tento zámeček funguje jako luxusní hotel s restaurací.

Zámeček své jméno získal od skutečnosti své polohy. Nachází se totiž přesně na historických hranicích Markrabství moravského a Dolních Rakous. Co je zajímavější, ta hranice prochází přímo jeho středem. Na fasádě zámečku si můžete všimnout i německého nápisu, který v překladu hlásá „Mezi Rakouskem a Moravou“.

Toto své ojedinělé a zvláštní kouzlo Hraniční zámeček ztratil v roce 1919, kdy oblast byla připojena k právě vznikajícímu Československu, a hranice se tedy posunula na jih. Ovšem toto posunutí nevzalo zámečku svojí zajímavost a malebnost.

Nový dvůr

Nový dvůr je empírovým statkem, který je určen k chovu koní a tuto funkci si podržel až do dnes. Návštěvníci jej mohou najít asi tři kilometry od Lednice poblíž Prostředního a Mlýnského rybníka. Ovšem, jelikož je Nový dvůr využíván i dnes k chovu koní, je veřejnosti nepřístupný.

Nový dvůr je zajímavý hlavně tím, že i užitková stavba se může stát historicko-architektonickou památkou, která má co nabídnout oku.

Samotný nový dvůr tvoří obytná budova a stáje, které se zdvihají od břehů Lednických rybníků na malém návrší. Asi nejhezčí a nejcennější budovou je rotunda, ve které se nachází salonek překrásně zdobený nástěnnými malbami.

Tři grácie

Tři Grácie jsou další velmi známou památkou z Lednicko-valtického areálu. Tato budova postavena na motivy antického chrámu se nachází asi pět kilometrů severovýchodně od Valtic.

Tři grácie je již velmi starý motiv, který se v umění nachází již od antiky. Zde tři grácie ztotožňuje sousoší tří nahých ztepilých žen, které tančí na podstavci, který je umístěn uprostřed loučky upravené do podoby francouzského parčíku, který je obklopen půlkruhovou stavbou, kterou navrhl Jan Karel Engel.

Je jen takovou zajímavostí, že tyto tři Grácie vůbec nejsou gráciemi, jelikož ženy vyobrazené sousoším spolu nemají nic společného. Jedná se totiž o trio bohyň: Afroditu, Athénu a Artemis, které spolu sdílí jen podobný úsměv, jinak jsou rozdílné. Toto sousoší vytesal z jediného kusu kamene mistr sochař Leopold Fischer.

Dianin chrám – Rendez-vous

Tento romantický zámeček Rendez-vous, který v roce 1812 nechal postavit pan Jan I. z Lichtenštejna na návrh architekta Josefa Hardmuntha postavit, naleznete přibližně tři kilometry severovýchodně od Valtic. Tento zámeček je také nazýván jako Dianin chrám. Od dob, kdy byl Dianin chrám dostavěn, se na jeho zdech honosí nápis, který chrám zasvěcuje samotné Dianě: „Chrám tento, jasná ty Fébovo sestro, je zasvěcen tobě, bez škody ať roste k poctě tvé háj ten stále!“

Diana byla antickou bohyní lovu a honu a jak je známo, majetná šlechta si mohla dovolit žít znuděným životem, který ráda prokládala zábavou v podobě honů.

Ani Lichtenštejnové nebyli v lásce k lovu výjimkou, ba naopak. Oni hony a lovy přímo zbožňovali. To dokládá několik dalších stavem v Lednicko-Valtickém areálu, například lovecký zámeček, jehož název mluví za vše. Ovšem Lichtenštejnové stavěli i různé kaple, kde se modlili za ulovené a porobená zvířata a nakonec samotný Randez-vous, který byl chrámem zasvěceným přímo Dianě.

Randez-vous je empírovým zámečkem, který je velmi bohatě zkrášlen výzdobou s tématikou lovu, ale také jistými lechtivějšími tématy, třeba jako socha Diany, která laškuje s lovícím psem nebo Kupida, který sleduje koupající se nymfy.

Samotný zámek je poměrně velkou stavbou, která tři poschodí. V patře můžeme najít sál, který sloužil jako shromaždiště pánů, kteří se právě vydávali na lov. Šlechta v zámečku mohla přespat, posnídat a popovídat si a poté se těšit z radostí a napětí z lovu.

Belveder

Další budova, tentokráte spíše hospodářská, než reprezentativní, se nachází asi jeden kilometr na sever od Valtic. K samotnému Belvederu poté vede zpevněná cesta, která je dlouhá přibližně dvě stě padesát metrů, ale je neznačena.

Původním záměrem knížete bylo postavit pěknou bažantnici, kde by mohl chovat své oblíbené bažanty. Příkaz tehdy zněl „postavit pěknou bažantici“, čehož se architekt Josef Hardmunth zhostil natolik dobře, že si šlechta Belveder velmi oblíbila, a i když se původně nejednalo o zámeček, občas sem jezdila.

Nejen, že Belveder byl na svou jednoduchost krásný, ale byl odtud také úžasný výhled na nedaleký Mikulov, který obklopovaly lány vinic a skály Pálavy.

Co dál navštívit

Pokud vás zaujaly již zmíněné budovy a skvosty, mohly by vás zajímat i následující památky:

• Janův hrad, který byl postaven hned jako zřícenina v romantickém stylu.
• Pohansko, rozsáhlé velkomoravské hradiště.
• Rybniční zámeček, jeden z mnoha dalších malých empírových zámečků v areálu.
• Lovecký zámeček, jež má velmi zajímavou a netradiční podobu, a který původně sloužil především jako myslivna.
• Sv. Hubert, romantická stavba pojata jako kaple v gotickém stylu.
• Apollonův chrám, malá stavba v Lednicko-Valtickém areálu, která je typizovaná jako antický chrám zasvěcen bohovi hudby a umění.
• Obelisk, zvaný Facka se nachází asi 3 km severně od Lednice.
• Lány, další malý zámeček určený pro účely lovů a radovánek šlechty.